Zdařilý koncert s premiérou skladby Raduj se a plesej Dvore dávný s recitací Ondřeje Kepky

Redakce, Petr Mádle / 11.09.2017, Dvůr Králové nad Labem

Jednou z vrcholných kulturních akcí, spojených s připomenutím 200. výročí „objevení“ Rukopisu královédvorského, byl koncert Královédvorského chrámového sboru pod vedením Víta Havlíčka za účasti varhaníka Drahoslava Grice v neděli 10. září 2017 v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové n. L. Kromě skladeb F. X. Brixiho, J. V. H. Voříška, L. Zvonaře a A. Dvořáka zde zazněla i světová premiéra skladby Jiřího Gemrota na text Václava Hanky „Raduj se a plesej Dvore dávný“. Tento dramaturgicky velmi zajímavý koncert pak doplnilo několik vstupů mluveného slova na téma Rukopisu královédvorského v interpretaci herce a režiséra Ondřeje Kepky

Koncert, na němž byl přítomenKoncert s premiérou 10. 9. 2017 - herec a režisér Ondřej Kepka starosta města Jan Jarolím i hudební skladatel Luboš Sluka, byl uveden varhanním Preludiem F dur F. X. Brixiho, v bezchybné interpretaci mladého varhaníka Drahoslava Grice. Ten se dokázal, podobně jako v následující Fuze D dur A. Dvořáka, vypořádat s nepříliš dobrým technickým stavem varhan. Zde se nabízí otázka, kdy už se konečně kompetentní orgány rozhodnou v této věci něco podniknout. Příklad si mohou vzít z mnoha stejně velkých (i menších!) měst v naší republice. I přes obdrženou dotaci z města Dvůr Králové z loňského roku, farnost bohužel stále nezahájila opravu královédvorských varhan.

Koncert s premiérou 10. 9. 2017 - Královédvorský chrámový sborVedle Mše in B J. V. H. Voříška v interpretaci Královédvorského chrámového sboru, zaujala novodobá premiéra chorálu „Krátká pouť nám je souzena“ z opery Záboj J. L. Zvonaře, která pravděpodobně jako celek nikdy nebyla provedena. Spolu s Dvořákovou písní Žežhulice (tedy Kukačka) na báseň z Rukopisu královédvorského ve sborové úpravě Víta Havlíčka, podtrhla obě díla dramaturgii koncertu, věnovanému výročí objevení Rukopisu. Tuto atmosféru výrazně umocnil Ondřej Kepka, který ve čtyřech vstupech mluveného slova osvětlil příběh objevu tohoto starobylého textu, i počátky zpochybnění jeho pravosti. Především pak jeho recitace čtyř básní z Rukopisu byla velmi působivá, snad i díky faktu, že zazněla přímo v prostorách kostela, ve kterém byl Rukopis královédvorský uložen.

Vyvrcholením koncertu pak bylaKoncert s premiérou 10. 9. 2017 - hudební skladatel Jiří Gemrot světová premiéra skladby Jiřího Gemrota „Raduj se a plesej Dvore dávný“ pro smíšený sbor za doprovodu varhan, zkomponovaného přímo k tomuto výročí. Skladba tak doplnila rozšiřující se řadu děl současných českých skladatelů, premiérovaných v našem městě Královédvorským chrámovým sborem. Profesor pražské konzervatoře Jiří Gemrot zhudebnil ve své zhruba desetiminutové kompozici báseň Václava Hanky, tedy objevitele (a zřejmě i falzifikátora) Rukopisu, kterou Hanka přednesl ve Dvoře Králové nad Labem při příležitosti oslav 40. výročí „objevení“ Rukopisu královédvorského, jejichž součástí bylo i odhalení kašny se sochou Záboje. Partitura díla kladla na interprety značné nároky, jak to ostatně u současných skladeb bývá pravidlem, přesto se smíšený sbor tohoto úkolu zhostil se ctí a připravil tak posluchačům v plně navštíveném kostele krásný hudební zážitek. K tomu vedle virtuózní hry Drahoslava Grice pochopitelně přispěla samotná Gemrotova kompozice, která dokázala vyváženě skloubit současné skladebné postupy s přístupnou sdělností a promluvit tak i ke konzervativnější části publika, cože nebývá vždy samozřejmostí.

Koncert s premiérou 10. 9. 2017 - Královédvorský chrámový sborI když tento koncert nebyl součástí již tradičního a respektovaného festivalu „Hudební léto Kuks“, jehož ředitelem a dramaturgem je rovněž Vít Havlíček, přesto jakoby celý tento festival zakončil. Úvodní koncert tohoto festivalu, který se uskutečnil 24. června 2017, byl totiž také dramaturgicky inspirován Rukopisem královédvorským a mimo jiné na něm zazněla předehra z opery „Záboj“ Leopolda Zvonaře, ze které měli posluchači tentokrát možnost si poslechnout další ukázku – chorál „Krátká pouť nám je souzena“. Oba koncerty tak zásluhou Víta Havlíčka důstojně přispěly k připomenutí výročí objevu Rukopisu královédvorského, který ve své době, ač byl pravděpodobně pouhým falzem, tak výrazně povzbudil umělecký i obecně kulturní vývoj českého národa.