Základní škola a Praktická škola > Názory/fotky/videa > Dušan KubicaNalejme si čisté vody
Redakce / 2.04.2018, Dvůr Králové nad Labem
Spor o cenu za čištění odpadních vod mezi městem a vlastníkem (provozovatelem) ČOV se táhne od roku 2005, kdy TIBA čistírnu prodala společnosti EWORADO. O tomto problému se tak v našem městě namluvilo a napsalo už opravdu hodně. V mnoha případech jsou však poskytované informace přinejmenším zavádějící nebo dokonce záměrně neúplné. Podobně tomu bylo v únorovém vydání Novin královédvorské radnice v rubrice názory.
To, že takto účelově napsané informace prezentuje zástupce vlastníka ČOV, se dá ještě pochopit. Hájí zkrátka své zájmy a jeho motivací je co největší zisk. V podobném duchu však byl i příspěvek zastupitele města, jehož motivaci už pochopit nedokážu. Navíc to nebylo poprvé, kdy kolega zastupitel vystupuje na téma ČOV v podstatě stejně jako její vlastník. Jsem přesvědčen o tom, že zastupitel by měl hájit především zájmy města a jeho obyvatel a ne obhajovat zájmy soukromé firmy vlastnící ČOV.
Zarážející také je, že na uvedené nepřesné informace hned nereagovalo současné vedení města a spoluobčanům celou situaci ohledně plateb za čištění odpadních vod nevysvětlilo. Nalít čistou vodu se tedy pokusím já.
Od začátku roku 2018 má město k dispozici revizní znalecký posudek na zjištění ceny za čištění odpadních vod, který si nechal vyhotovit Krajský soud v Hradci Králové. V něm se tvrdí, že by město mělo doplatit za čištění odpadních vod v období od 29. 6. 2005 do 31. 12. 2013 zhruba 80 mil. Kč. O konečné ceně soud ale doposud nerozhodl. Na stole tak je ještě rozhodnutí Okresního soudu v Trutnově (opírající se o jiný znalecký posudek), ze kterého vyplývá, že má vlastník (provozovatel) městu ještě více než 40 mil. Kč vracet.
V řešeném období 2005 - 2013 požadoval vlastník (provozovatel) měsíčně částku asi 4 - 4,6 mil. Kč. Protože v předkládané kalkulaci nebyly nákladové položky řádně odůvodněny a jejich oprávněnost nebyla prokázána předložením příslušných dokladů, byla tato kalkulace městem vždy vrácena zpět. K dohodě na výši ceny tedy nedošlo. Město hradilo platby zálohově ve výši cca 1,7 mil. Kč (dle rozhodnutí vodoprávního úřadu nebo nepravomocného soudního rozhodnutí). Ročně to bylo asi 20 mil. Kč. V období 2005 - 2013 tak město zaplatilo asi 170 mil. Kč. Vedle toho byl požadavek vlastníka (provozovatele) více než dvojnásobný, na 45-54 mil. Kč za rok. Za celé období tak požadovaná částka výrazně přesahuje 400 mil. Kč. Rozdíl mezi požadavkem vlastníka ČOV a zálohovými platbami města je hodně přes 200 mil Kč. A teď si každý může tuto částku srovnat s možným doplatkem 80 mil. Kč.
Podle mě tak bylo rozhodnutí města neplatit požadovanou, ale neodůvodněnou částku správné. Pokud by město nátlaku vlastníka ČOV podlehlo, platili bychom u nás všichni už řadu let za vodu více než dvojnásobnou částku, a to určitě nikdo z nás nechce.
Dušan Kubica
zastupitel (ČSSD)