Krajské zdravotnictví nyní přichází o 2 miliony denně! Zeptali jsme se náměstka hejtmana pro zdravotnictví Aleše Cabicara, jak chce kraj tyto výpadky řešit

1) Je nutné stále odkládat neakutní péči?
2) Myslíte si, že pomoc státu, jak ji zmiňuje pan Cogan, je reálná?
3) Kde si myslíte, že je v krajském zdravotnictví možné ušetřit? Jaké úsporné kroky budete prosazovat?

Původní článek se zprávou Rudolfa Cogana je ZDE

Je nutné stále odkládat neakutní péči?

Není, a není to ani  v zájmu našich nemocnic, tak zejména našich pacientů čekajících na nějaký operativní výkon, ať už urologický, ortopedický, chirurgický nebo onkologický apod. Našim nemocnicím bylo vládním výnosem uloženo mít dostatečnou rezervní kapacitu pro případné pacienty vyžadující hospitalizaci v souvislosti s onemocněním COVID. Těch jsme měli v našich čtyřech nemocnicích celkem cca 100 a dalších řekněme 70 lůžek rezervních. Na ty jsme samozřejmě vázali náš zdravotní personál. Již před 10 dny nebo týdnem jsem požádal naše ředitele a náměstky pro léčebnou péči, ať se připravují na přechod do standardního režimu, tzn. i včetně operativních výkonů, které jsme byli nuceni z rozhodnutí vlády pozastavit, nicméně které běžně v našich nemocnicích provádíme. Důvod finanční je nesporný, rovněž tak pacientský. Není nic příjemného, a je mi velmi líto těch občanů, co čekají na výkon, mnohdy v bolestech, a tento musel být odložen. Pohled ekonomický je rovněž velmi, velmi výrazný. Ambulantní a operativní péče tvoří cca 60-70 % příjmů od zdravotních pojišťoven a ty logicky našim nemocnicím chybí a budou chybět. Ale ve zdravotnictví takové změny nefungují, že otočíte vypínačem. Samotný náběh může trvat 2-3 týdny, a proto, vezmeme-li v úvahu, že nouzový stav by mohl být zrušen k 30. 4. 2020, bylo dle mne prozíravé se na běžný chod připravovat již v těchto dnech.

Myslíte si, že pomoc státu, jak ji zmiňuje pan Cogan, je reálná?

Pomoc státu tak, jak ji modeluje radní pro ekonomiku Cogan, je v tuto chvíli v rovině řekněme "přání - otec myšlenky". Stát, resp. spíše říkejme zdravotní pojišťovny a obzvláště ta dominantní VZP, se doposud chová dle úhradové vyhlášky. To je pro neznalé instrument, dle kterého pojišťovny proplácí poskytovatelům péče včetně nemocnic provedené výkony. Vše se děje zálohově na bázi referenčního resp. srovnávacího období. Laicky řečeno, zálohy nám nyní chodí dle referenčního roku, ale ten propad způsobený pozastavením produkce v plánované neakutní péči, by měl být, pokud nebude  stanoveno jinak, doúčtován jako podprodukce a tu by měly nemocnice vracet při ročním zúčtování. A tady je ten problém. Jestli že nedojde ke změně úhradového mechanismu, který zohlední výpadek produkce z důvodu epidemie, tedy vyšší moci, tak se nám nemocnice velmi ekonomicky jednorázově propadnou. Věřím, že stát řešení, jak uhradit tento výpadek, najde. Není přece v silách krajského rozpočtu, aby takovéto situace byly přeneseny na něj. Na to náš rozpočet nemůže stačit a na to není ani konstruován.

Kde si myslíte, že lze v krajském zdravotnictví ušetřit? Jaké úsporné kroky budete prosazovat?

V systému krajské zdravotní péče, hospodaření nemocnic, zrovna tak jakožto v kterémkoli jiném systému, se logicky snažíte zminimalizovat náklady na jedné straně a zmaximalizovat výnosy na té druhé. Nechci, aby to znělo pyšně, ale jak Zdravotnický holding KHK kraje jako takový, tak jednotliví ředitelé našich nemocnic v tomto ohledu za předchozí období udělali maximum a já jim za to děkuji. Moc prostoru tam skutečně již není. Čistě hypoteticky - dalším krokem a možná už dnes jediným, kterým lze dosáhnout nižší náročnosti na provozní finance, je diskuse nad šíří sítě našich jednotlivých oddělení, více nemocnice profilovat k té či oné péči a samozřejmě kooperovat. A o to se snažíme, neboť jsem bytostně přesvědčen, že tato cesta je jediná možná a je zejména ve prospěch našich pacientů, a to cestou k dalšímu zkvalitňování zdravotní péče poskytované našimi lékaři a personálem.

Děkuji za zaslané odpovědi

Jan Holan