Financování sociálních služeb - vysvětlení problematiky

Sociální služby dle financování

Sociální služby poskytují ve své podstatě dva druhy organizací: organizace zřizované obcemi či kraji a nestátní neziskové organizace (NNO - to je většina - např. církevní organizace, o. p. s., ústavy, spolky atd.). Ať už je forma zřízení jakákoliv, většinou jsou závislí ve svém financování na příspěvcích od státu, kraje, obcí, klientů (zde je příjem omezený vyhláškou MPSV), dárcích a dalších zdrojích. 

Největší díl (mnohdy jediný) potřebných peněz u nestátních neziskových organizací jdou poskytovatelům prostřednictvím dotací od státu (nemají-li provoz hrazený z evropských peněz v rámci individuálních projektů). Jenomže dotace přicházejí na účty cca v březnu. A protože jsou dotace nenárokové, žijí nestátní neziskové organizace v obrovském pnutí, zda vůbec (a v jaké výši) dotace dostanou. 

Vyšší platy bez dodání peněz

Z podstaty věci nemívají rezervy na pokrytí prvních tří měsíců (nemohou z dotací generovat zisk), a tak jsou nuceny si na provoz a mzdy zaměstnanců někde půjčit. V roce 2017 došlo k výraznému nárůstu platů u pracovníků v přímé péči (konečně!), ale prostředky na zvýšené platy a mzdy chybí, a tak se rozevírají nůžky mezi oceňováním zaměstnanců v NNO a organizacemi zřizovanými obcemi a kraji (ale to se už dotýkáme jiného problému). Například poslední navýšení mezd přišlo až v prosinci 2018, na což už dotace ze státního rozpočtu nestihly zareagovat, a vzniknul tak závažný problém, který do dnešního dne není vyřešený. Náklady na platy či mzdy tvoří největší část nákladů na provoz organizací, s tím souvisí i podstatně větší nároky na dotace ze státního rozpočtu. Stát přece nemůže říct: „musíte zvýšit platy zaměstnancům“ a neříct, kde na to organizace mají vzít prostředky. 

Nenárokové dotace bez možnosti rozvoje

Problém je umocněn tím, že zoufale chybí kapacity pro péči o seniory, a když už jsou kapacity, tak chybí pracovníci. Problém se bude, zdá se, prohlubovat. Stát jaksi zapomíná, že když povolí zřízení sociální služby a zařadí ji do své sítě, že se nemůže tvářit tak, že dotace jsou nenárokové a že vlastně je službě dát nemusí, nebo jenom omezeně. Pokud sociální služby nedostanou dostatek prostředků na svůj provoz, nemohou zkrátka fungovat. Pokud si stát, nebo obec objedná u firmy (podnikatele) službu, musí za ni zaplatit. Nejinak je tomu i v případě objednávky na péči o křehké a zranitelné skupiny obyvatel. Nebo musí mít stát tolik odvahy, aby řekl, komu se pomoc nebude poskytovat. 

V současné době se chystá novela zákona o sociálních službách, která, jak doufáme, připraví víceleté zaručené financování. Organizace by tak mohly získat jistotu financování na několik let dopředu a dle toho budou moci připravit svůj rozvoj. 

Financování Pečovatelské služby města

Naše organizace, Pečovatelská služba Města Dvůr Králové nad Labem, je příspěvkovou organizací města. Zajišťujeme jednak pečovatelskou službu (pomoc seniorům, osobám se zdravotním postižením), jednak pomáháme lidem bez domova postavit se zpět na vlastní nohy a spravujeme rovněž 85 bytů ve dvou domech s pečovatelskou službou. Stabilně kolem 50 % nákladů hradí zřizovatel prostřednictvím příspěvku na provoz, cca 25 % tvoří úhrady za služby od klientů a kolem 25 % jsou dotace od Královéhradeckého kraje ze státního a krajského rozpočtu. Pomalu, ale jistě stoupá počet pracovníků v přímé péči, které jak zřizovatel, tak kraj podporuje. Díky této podpoře nehrozí v našem městě žádný z výše uvedených scénářů. 

Pro názornost: náklady na celou organizaci v roce 2007 byly 8,8 mil. Kč, v roce 2018 dosáhly výše 17,2 mil. Kč.

Mgr. Marcela Hauke

ředitelka Pečovatelské služby Města Dvůr Králové nad Labem

Další články Pečovatelská služba Města Dvůr Králové