Muzeum stavebnice MERKUR v Polici nad Metují

Merkur je fenoménem i pro Jiřího Mládka, který pro muzeum postavil největší model, který je zapsán i v Guinnessově knize rekordů. Jedná se o „OCELOVÉ MĚSTO”. Inspiraci našel autor ve stejnojmenném románu J. Verna.  Mezi zdařilé stavby, které jsou v muzeu vystavené, patří i model radnice Police nad Metují. Nově můžete v muzeu vidět i skvělý a plně funkční model LONDON BRIDGE, který je přes 10 metrů dlouhý a elektricky ovládaný.

Součástí je i expozice modelů, které vyrobili sami příznivci stavebnice MERKUR. K vidění jsou i retro stavebnice, které se vyráběly v druhé polovině minulého století a byly prodávány přes podnik zahraničního obchodu Pragoexport. Pro hravé návštěvníky je v muzeu připravena velká herna s tisíci součástkami MERKUR a záleží jen na představivosti každého, co ze stavebnice MERKUR vyrobí a sestaví. Ty nejlepší výtvory jsou pak odměňovány v různých soutěžích. 

Také vstupenky do muzea jsou výherní. Vyplněním jména a adresy a vhozením vstupenky do připavené schránky jsou návštěvníci zařazeni do každoročního slosování o hodnotné ceny v podobě vláčků a stavebnic MERKUR. 

U nás se držíme hesla: KDO SI HRAJE NEZLOBÍ!

Část jednoho patra muzea je věnována železnici. Konkrétně jsou zde exponáty vlastní výroby velikosti „0", která je též označována jako královská velikost. Na ploše několika stovek metrů čtverečních je k vidění hned několik kolejišť. To největší je pro malé i velké návštěvníky denně v provozu. Na desítkách metrů kolejí se prohání několik unikátních modelů nejen lokomotiv, ale i vagónů. Vyráběné modely jsou koncipované tak, aby si je mohli modeláři sami upravovat. V současné době pracují konstruktéři a vývojáři firmy na modelech, které jsou vhodné i pro začínající modeláře. V poslední době se také rozšiřuje zájem ze strany škol o tyto modely nejen pro zájmové kroužky, ale také přímo do výuky v rámci opětovného zavádění technických předmětů již od základních škol. Modelová velikost „0" a především železniční modely, které vyrábí firma Merkurtoys, jsou nejen dle odborníků z technických oblastí ty nejvhodnější pro získání manuální zručnosti.

Železniční modely Merkur mají bohatou, ale i smutnou historii. Vývoj začal už kolem roku 1930. Předlohou pro první lokomotivu byla tehdy velmi populární rychlíková lokomotiva Mikádo, která je vlajkovou lodí firmy i dnes. K lokomotivě byly dodávány  vozy služební, osobní a nákladní. Ukázalo se, že model se na trhu velmi dobře ujal a proto konstruktér v roce 1935 navrhl již větší typ rychlíkové lokomotivy. Byla doplněna tendrem a společně s čtyřnápravovými podvozkovými vozy tvořila velmi zdařilou rychlíkovou soupravu. To byl i začátek úspěchu vláčků Merkur, které se později staly nejrozšířenějším a nejoblíbenějším typem elektrických vláčků u nás. V roce 1940 byla výroba zastavena. V té době byla vyrobena limitovaná série vozů s dvojjazyčným protektorátním označením ČMD/BMB. Výroba byla obnovena po válce. Postupně byl sortiment doplněn o nové typy vozů. Výroba vláčků MERKUR byla definitivně zastavena v roce 1968. V dalších letech byly bohužel zlikvidovány nástroje na výrobu vláčků. Po 32 letech prakticky bez jediného nástroje oživil výrobu ing. Jaromír Kříž s několika přáteli - konstruktéry.

Merkur je názvem vláčků a kovové stavebnice, která vznikla počátkem minulého století v Polici nad Metují. Počátky výroby stavebnice jsou datovány k roku 1920, kdy pan  Jaroslav Vancl založil firmu Inventor. Původně byly kovové díly stavebnice Inventor navzájem spojovány kovovými háčky. V roce 1925 přechází výrobce na nový systém, který se zachoval v nezměněné podobě až dodnes. Kovové části stavebnice jsou již spojovány šroubky a matičkami velikosti M 3,5. Tímto krokem se stavebnice velmi přiblížila reálnému konstruování a umožnila tak větší možnosti pro hru a tvořivou práci dětí. S přechodem na nový systém byla pro stavebnici registrována nová ochranná známka  MERKUR, pod kterou byla prodávána. Kolem roku 1930 začal vývoj plechových elektrických vláčků MERKUR. Původně byla železniční vozidla koncipována jako doplněk ke stavebnici Merkur. Zvolena byla tehdy v Evropě rozšířená velikost „0“. Protože na trhu byly požadovány výrobky již smontované, byla urychleně vyvinuta samostatná výroba vláčků. V roce 1940 byla výroba zastavena v souvislosti s válečným nedostatkem barevných kovů. Výroba byla obnovena po válce v roce 1947. Změna nastala po znárodnění, které postihlo ve své druhé vlně také střední a malé výrobce a živnostníky. Počátkem 50. let byla zrušena soukromá firma pana Vancla a výroba se stala roku 1953 součástí Okresního kombinátu v Broumově.  Výroba stavebnice pokračovala v takřka celém předválečném sortimentu. Výroba vláčků MERKUR byla definitivně zastavena v roce 1968. Po sametové revoluci v roce 1989 dochází počátkem 90. let k privatizaci Kovopodniku v Broumově. Bývalými zaměstnanci byl vypracován privatizační projekt a založena firma Komeb. Ta nějaký čas setrvačností pokračovala ve výrobě stavebnic MERKUR, ale již v roce 1993 byla u konce s dechem.

Další kapitolou historie firmy se stal vstup Ing. Jaromíra Kříže. Z původního záměru odkoupit několik strojů z likvidované firmy Komeb nakonec vznikla myšlenka pronajmout si podnik v likvidaci a pokusit se rozjet zastavenou výrobu Merkuru.  Po velmi zdlouhavém jednání se podařilo během 3 let výrobu Merkuru naštěstí plně obnovit a zachránit tak nejznámější českou hračku.