Když jsme se poprvé dozvěděli o možnosti jet na přednášku Terezy Pergnerové, byli jsme nadšení. Věděli jsme o ní, že je slavná, ale nevěděli jsme moc o tom, co dělá teď.
Přednáška byla součástí pedagogických dnů na Pedagogické fakultě. Tereza nám vyprávěla o své minulosti, ale také o tom, co dělá teď. Byla vtipná, pokorná a její přednáška byla velmi úspěšná.
Terezka má jediné přání k svým 50. narozeninám (20. 6. 2024) - aby se jí nikdo neptal na minulost, ale na to, co dělá teď a jak pomáhá lidem. Její vyprávění o době, kdy byla „závislá" bylo velmi poučné. Bylo to smutné, ale našly se i chvíle, kdy se celý sál smál.
Bylo to pro nás velké ponaučení. Uvědomili jsme si, že i když má někdo těžkou minulost, může se z ní dostat a pomáhat ostatním. Tereza nám ukázala, že je důležité se dívat dopředu, a ne se vracet zpátky. I když jsme byli v sále nejmladší, vůbec nám to nevadilo. Poslouchali jsme pozorně a na konci přednášky jsme měli dokonce možnost se s Terezkou vyfotit a zeptat se jí na vše, co nás zajímalo. S námi přišla i jedna z maminek a malá sestřička naší spolužačky. I ony si přednášku užily. Byl to pro nás všechny nezapomenutelný zážitek.
Děkujeme, Tereze, za její upřímnost a rady do života. Přednáška nás velmi inspirovala a těšíme se na další setkání. Také děkujeme panu Martinovi Kalibovi z Univerzity Hradec Králové za to, že nám nabídl možnost jen na tuto přednášku.
Edíci - Anička, Natálka, Máťa, Dominik, Marek, Pavla a Lucka